Jeden z nejstarších národních parků v Evropě vznikl v roce 1932 a nachází se v centrální části Bělověžského pralesa, který je známý po celém světě díky svým rozsáhlým nedotčeným lesům a zubrům. Právě v tomto parku byl
zubr zachráněn před vyhynutím. V 18. století byli zubři téměř do posledního kusu vystřílení během lovů tehdejších panovníků a pytláků. Záhuba přišla po 1. světové válce, kdy bandy demobilizovaných a demoralizovaných vojáků pytlačily v nechráněném Bělověžském pralese. V roce 1919 byl v pralese zabit poslední zubr. V roce 1925 padl také poslední zubr kavkazský (Bison bonasus caucasicus), trochu menší než je nížinný bizon evropský. Do Bělověže byli přivezeni jedinci ze zoologických zahrad a zpočátku byli chováni jako dobytek na samostatném nádvoří.
