Bělověžský národní park
Jeden z nejstarších národních parků v Evropě vznikl v
roce 1932 a nachází se v centrální části Bělověžského
pralesa. Je známý díky svým rozsáhlým nedotčeným lesům a
zubrům. Bělověžský prales představuje pozůstatek
bývalých pralesů: Bělověžského, Ladzkého, Świsłockého a
Szereszewského. Komplex lesů leží téměř na rozvodí Visly
a Němenu, nejsou zde proto žádná jezera a tečou zde
pouze malé řeky. V pralese pramení řeka Orłówka a
nejcennější oblast parku leží na soutoku řeky Hwoźné a
Narewky. Symbolem Bělověžského pralesa je zubr a jeho
záchrana. Od začátku 19. století se volně žijící zubři prokazatelně vyskytovali pouze v Bělověžském pralese v dnešním Polsku a Bělorusku a na Kavkaze. V r. 1918 zbývalo v Bělověži posledních 68 zubrů
a poslení byl zastřelen v roce 1919. V době, kdy byli zubři vyhubeni ve volné přírodě, zůstalo naštěstí několik zvířat v zajetí, především v soukromých chovech v Anglii, Německu, Polsku a Švédsku.
Z celkem 56 kusů bylo k chovu vhodných 7 jedinců.
Dnes jich po Evropě žije pomalu 10 000. Nejvíce v Polsku
a Bělorusku.
Mazurská jezera
Mazurská jezera tvoří systém dvou tisíců jezer, tvoří je
obrovské vodní plochy, ale počítají se i ta malinká,
která vypadají jako rybníčky. Jejich celková plocha
přesahuje přes 39 tisíc hektarů. Některá jezera jsou
vzájemně propojena jedenácti kanály, kterými lze
proplouvat a také řekami a říčkami. Oblast Mazurských
jezer je porostlá hustými lesy, žije zde zubr evropský, los evropský, rys ostrovid, bobr evropský nebo prase divoké. Na plošině hnízdí okolo 350 druhů ptáků (orel skalní, káně lesní, jeřáb popelavý, tetřev hlušec, kormorán velký a další). Část území o rozloze 536 km² je od roku 1977 chráněna jako Mazurský krajinný park.
Tabi
k.t@centrum.cz
https://www.tabi.cz/
Všechny snímky jsou pořízené fotomobilem
Google Pixel 8 Pro
 |
