Šumava II. - 12.5 až 14.5.2010

Konečně jsme se dočkali čundru po Šumavských hvozdech č. 2. Již několikrát jsme ho odložili kvůli počasí. Ale letos jsme to riskli i se špatnou předpovědí. A nevyplatilo se nám to. Šumava se nám za naší snahu odměnila 28 hodinovým deštěm a tak jsme vandr razantně zkrátili.

Odjezd:     Kladno časně ráno  Zahájení:     Lipka  Ukončení:     Lenora  Cíl akce:     Trojmezí - nesplněn  Výprava:     Nohyk, Tabí, Radek  Délka akce:     o nestojí ani za řeč

Foto z vandru

Den první

Vyrážíme celkem s velkou obavou jak bude, ale na konec to riskujeme. Změna plánu by stejně nic nevyřešila, protože má pršet na celém území. Driftování na Jih probíhá celkem bez problémů. V Plzni jsme se ztratili na nádraží a málem nám ujel vlak do Strakonic a na trati Strakonice - Volary se Radek z ničeho nic ocitá venku před vlakem odjíždějícím s námi a jeho batohem. V rychlosti upozorní mašinfíru a ten zastavuje vlak. Mašinfíra si něco zamumlá pod vousy, ale pak hodí kouli do okna a pokračujeme. Konečně Lipka - vystupovat. V hospůdce kde jsme minulý vandr po Šumavě skončili, jsme tento začali. Za chmurného počasí se vydáváme po zelené do Borové Lady. Nocleh bereme v prostoru bývalé pohraniční jednotky v Borové Ladě. Dnes to jsou sklady NP Šumava. Jak já říkám pod lampou je největší tma.

Den druhý

Po super noci nás okolo 6:30 probudilo pracovní nasazení správců a jiných zaměstnanců NP Šumava. A tak balíme a vyrážíme směrem na Knížecí pláně. A je to tady- prší! Útočiště nalézáme na horské chatě Hájenka. Bereme místo a čekáme na lepší počasí. Prší jen drobně, ale prší. Hned jak se vyčasilo tak pokračujeme na červenou hraniční značku. Míjíme hřbitov v místech kde stávala horská obec Knížecí Pláně. Cestou jsou pěkné výhledy do údolí a počasí nám zatím taky přeje. Chceme přespat na veřejném nocovišti u obce Strážný. Jeho polohu mám v GPS a tak ho určitě nemineme. Asi tak u místa zvané Světlá hora začalo drobně pršet. V plánu máme přečkat déšť v obci Strážný a návrat na veřejné nocoviště. Po jeho nalezení náčelník prohlásil: Ty asi upadli na hlavu tady máme spát v dešti, to budu raději spát pod smrčkem v 1. zóně NP. Nocoviště je jen ohraničená louka a mokré lavičky. Jídlo vaříme kde jinde než v lese, protože k tomu určené místo není vůbec vhodné.Už za slušného lijavce přicházíme do Strážného. A nejsme sami, za námi se objevují další vandrovníci. Po prohlídnutí radarové situace v mobilu, bereme jako všichni vandrovníci herberk v Hotelu SKI. Paní správcová je velmi spokojená, že prší, protože má plno hostů. Radek zavtipkuje: Paní správcová dáme si pivo a uzénku. Prší, prší, prší ....

Radarová data z 13.5.2010 v 18 hodin	Náčelníkův komický převlek do nepohody

Den třetí

... prší, prší, prší. Ráno nastala trudomyslnost a myšlenka na návrat. Radar v mobilu to potvrzuje. Po vydatné snídani, kterou nám připravila paní správcová, balíme a hledáme nejbližší vlaková nádraží. V prostředkách IPCHO vyrážíme za lijavce směrem Lenora po Zelené cestě. Radek mě a náčelníka přejmenoval na Hnědý a Zelený. Ujal se vedení mokré výpravy se slovy: Zelený, Hnědý zamnou a zmizel kdesi v dáli. Chvíli s náčelníkem držíme tempo, ale pak to vzdáváme. Asi chce dobýt točnu sám a v takovémhle počasí, blázen. Přecházíme Zemní hráz, neustále leje a je bahno. Náčelník se snaží trudomyslnost zahnat komickým převlekem za vojáka protichemické jednotky. Chvíli se mu to i daří, ale ne na dlouho. Prší, prší, prší ...Před Lenorou v GPS vyhledám nejbližší hospůdku - Penzion Zámeček. Zde padá definitivní rozhodnutí o návratu. Jsem proti, protože dle dat z mobilu to v pozdním odpoledni přejde, ale náčelník má vždy pravdu a když ji nemá, platí pravidlo č.1. Radek prohlásil, že v takovémhle hnusu spát nebude ... a v 16:00 zakončujeme pokus č.2 o přechod Šumavy. Všichni jsme se shodli, že už na Šumavu nepojedeme, protože tam jenom prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší,prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší...

Radarová data z 14.5.2010 v 12 hodin	Radarová data z 14.5.2010 v 14 hodin

Pod čarou

..prší, prší a prší a co dělá vandrovník? No přeci sedí v útulné horské hospůdce, popíjí dobré české pivo a přikusuje uzénku. Čekání na lepší počasí mu lépe ubíhá a trudomyslnost se nedostaví. Všechno by bylo v pořádku až na to české pivo. V jedné horské hospůdce prohlásil náčelník neobvyklá slova. Když chtěl pan hostinský donést druhé pivo a dotázal se slovy: Ještě pivíčko? Náčelník odvětil: V žádném případě ! Tato slova hostinský přijal s údivem. Náčelník nám pak dal přednášku o úpadku českého pivovarnictví. Při které vysvětloval rozdíl mezi dobrým českým pivem a tzv. europivem, které se dnes hojně vaří v českých pivovarech. Europivo je taková ta hnědá voda s alkoholem, nevalné chuti , bez pěny a duše, prohlásil. Museli jsme mu dát za pravdu. Čekání na lepší počasí s europivem není tak příjemné jak by se zdálo. V jiné horské hospůdce, při čekání na lepší počasí, po prvním doušku náčelník prohlásil: Já snad pojedu domů !!  A tohle je už opravdu vážná situace pro české pivovary. Protože pokud na naší výpravu dolehla taková trudomyslnost kvůli kvalitě českého piva, tak je více než jisté, že ke stejnému názoru dojdou i další vandrovníci po Českých luzích a hájích. Kdo dělá pivovarům hlavní odbyt - vandrovníci, po novu turisté. V jiné hospůdce náčelník už propadl pivnímu šílenství, které způsobuje europivo v kombinaci s deštěm a po prvním žejdlíku prohlásil: Já snad budu pít vodu !  Pivovary si neustále stěžují že je zima a málo vandrovníků, ale co dělá vandrovník, když prší ..., no přeci sedí v útulné horské hospůdce, popíjí dobré české pivo a přikusuje uzénku. Ale když nenarazí na dobré české pivo tak vandrovníka přepadne trudomyslnost, přemůže ho lijavec i vichr z hor a vandrovník zklamaně odchází z hor pryč. A to je škoda jak pro vandrovníky, hostinské tak i pro rádoby české pivovary.

Zelený, Hnědý zamnou ...