Podzimní vandr 2022 byl ve znamení deště. Větší část vandru nám propršelo a teploty byly jen kolem 3°C. Ale ani to nás neodradilo a udělali jsme dobře. Jediné co rušilo klid v lesích byli houbaři, kteří od rána do večera pročesávají místní lesy. No a pak zmatení němečtí turisté, kteří v mlze nevědí kudy kam.

 

Odjezd:	Kladno
Zahájení:	Nádraží Jedlová
Ukončení:	Jílové
Cíl akce:	Ostrov - Restaurace Pod Císařem
Výprava:	Nohyk, Tabí
Délka akce:	asi 78 km pěšky

 

Časně ráno vyrážíme z Práglu Hl. nádraží vlakem ČD R 962 Labe. Cestou máme velké zpoždění, protože nepřizpůsobiví spoluobčané ukradli kdesi v polích signalizační kabel. V Děčíně čekáme u nejhoršího pivka na světě, až pojede další vlak směr Jedlová. Po prvním napití jsem se musel podívat co to vlastně piji, protože chuť toho nápoje byla pro mě neznámá i když vzhledem pivo připomínal. Náčelník jen konstatoval, že je lepší hnusný pivo než žádný. Konečně vyrážíme směr nádraží Jedlová. V místní nádražce ladíme trasu vandru, ale díky krádeži kabelů nemáme moc času. A tak za chvíli už jdeme po červené E3 směrem Kytlice. Neprší!!! U bodu záchrany DC 051 jdeme vlevo směrem na železniční viadukt a pak už po silnici směr pivovar Helene, kde si plánuje náčelník spravit svojí pivní chuť. A povedlo se. Pivko je výborné. Díky dalším vandrovníkům i odpité. Herberg bereme na místní louce asi 250m od pivovaru. Ale nastala nemilá věc. Náčelník zapomněl, jak má náš stan postavit. Naštěstí si vzpomněl dřív než začalo pršet.

---

Mokré ráno. Celou noc pršelo. Na lesy hulákal jelen a náčelníkovi se rozbil zip u spacáku. To byla noc. Naštěstí přestalo pršet a můžeme zabalit náš chatrný přístřešek. Náčelník, ale nemůže opustit včerejší myšlenku na pivo*. A už se těší až bude v pivovaru Kotouč v České Kamenici, kde opravíme rozbitý spacák. Dnes má celý den pršet. Jdeme do kopců na naší známou červenou E3. Na rozcestí Křížový buk je neskutečná anapurna. Prší a fouká studený vichr z hor. Děsný. Zastavujeme v místním polorozbořeném přístřešku a poobědváme. V dešti pokračujeme po E3 směrem obec Líska. Cestou jsou pěkné deštivé výhledy a náčelník se neustále ztrácí někde mlze. V obci Líska hledáme modrou značku a míříme na Bratrské oltáře. Hezké místo. Pokračujeme dál po žluté, míjíme Lesní altán, skalní vyhlídku Tell-Platte a Ponorku. Opět začalo pršet. Náčelník ve chvatu popadl batoh a začal zrychlený přesun do pivovaru Kotouč. Vůbec mu nestíhám. Vlaju za ním jak šála Jana Kašpara z jeho Blériota. Nezastaví ho ani hezké počasí, které se znenadání udělalo nad Českou Kamenicí. Konečně pivovar a náčelník ukončuje svůj zrychlený přesun.  Stále nemůže opustit myšlenku na pivo*. Avšak myšlenku na opravu spacáku nemůže udržet. Musím mu několikrát připomenout, jestli ví v čem bude spát. Odpověď v pivovaru, je jasný důkaz toho, jak nemůže náčelník svojí myšlenku na pivo opustit. Kdežto oprava spacáku ho nechává úplně bez zájmu. Po několikátém připomenutí (asi dvaceti) si náčelník vzpomenul. A tak došlo na opravu rozbitého zipu. Oprava se nám podařila a náčelníkovi se opět vrátila myšlenka na pivo. Kdežto oprava spacáku zůstala v zapomění dějin. Naštěstí zasáhla i vyšší moc a připomněla mu co se stalo minulou noc. Bivak stavíme u bývalého koncentračního tábora Rabštejn. Tentokrát už bez problémů.

---

---

Ráno neprší. V klidu zabalíme a míříme po zelené na přívoz Dolní Žleb. Krátká, ale pěkná cesta. Nemusel jsem 100m nést batoh. Zato dál. Čeká nás 300 výškových metrů na třech kilometrech. A to je s báglem docela záhul. Cestou bereme vodu u Dolnožlebského vodopádu a podél skal pokračuje směrem hranice s Německem. U Buku se zastavujeme na oběd. No a teď už to máme jen 13km do obce Ostrov a stále po hraniční žluté značce. Cestou je spousta pěkných výhledů, potůčků, skal a i jezírko bylo. Je tu, ale rušno. Les je plný hulákajících houbařů a zbloudilých Němců, kteří neví kudy kam. No prostě chaos jako město. Konečně Ostrov a restaurace Pod Císařem, cíl vandru, je po 70 km splněn. Náčelník se nedokázal za celou dobu vandru zbavit myšlenky na pivo* a je z toho tak depivatovaný, že objednává v místní hospůdce čtyři pivka najednou. A už se mu nikam nechce.

---

Tabi

* K neduhům stáří, postihujícím hlavně intelektuály, patří podle Cimrmana dvě vady komplementárně spojené. Neschopnost udržet myšlenku a naopak neschopnost myšlenku opustit. A to se přesně náčelníkovi stalo.