Šumava 2011
Konečně jsme se dočkali čundru po
Šumavských hvozdech č. 3. Již několikrát jsme ho odložili
kvůli počasí. Ale letos mělo být dle synoptické situace krásně a taky bylo!!
Odjezd: |
Kladno |
Zahájení: |
Nové Údolí |
Ukončení: |
Vyšší Brod |
Cíl akce: |
Trojmezí - splněn |
Výprava: |
Nohyk, Tabí |
Délka akce: |
90 km |
18.5 až 22.5.2011
Foto z vandru
|
Den první
Na první
letošní vandr vyrážíme
sami s náčelníkem. Dle
synoptická situace má být celý vandr super počasí a
tak jedeme na Šumavu. Po 6 hodinách a 40 minutách
strávených v rozpálených vlacích ČD dorážíme do
Nového Údolí na Šumavě. Zde se probíráme z
cestovního šoku v místní hospůdce. Náčelník
konstatuje, že je zbitej jak po týdenním vandru a to
jsme ještě nikam nedošli. Po chvilce odpočinku
opouštíme Nové Údolí a vydáváme se směrem
Třístoličník. Cestou odpočíváme u Rosenauerova
pomníku. Dále pokračujeme na Třístoličnou hraniční
cestu. Fotím pěkné šumavské výhledy a náhle slyším:
To je dříví! Tím bych topil celý rok. Ohlédnu se a
vidím náčelníka jak
poplácává obrovský smrk. Konečně Třístoličník 1311 m.n.m. Naštěstí je tam na Německé
straně pěkná horská hospůdka. Jsme jediní hosté a
tak se do ticha ozve: zwei Bier. Jaké je naše
překvapení, když pan hostinský na nás spustí hezky
česky jako by byl Čech. A on to byl Čech. A ještě ke
všemu měl rád vandrovníky. Na Třístoličníku se nám
natolik zalíbilo, že jsme zde přespali u místní
kapličky a z ložnice sledovali
západ slunce.
Den druhý
Super ráno. Náčelník ještě spí a já
vyrážím fotografovat
východ slunce nad Šumavou. Je
tu tak pěkně, že i
snídani si dáváme na Třístoličníku. Když už jsme po jídle tak slyším
nějaké auto. To je paní správcová, řekl náčelník a v
rychlosti balí batoh. Než se paní správcová nadála,
že je v práci, tak měla práci: zwei Bier, uzénku
máme svou. Náhle zjišťuji, že jsem opět ztratil
sluneční brýle. Se ti ty vandry pěkně prodraží
konstatuje náčelník, mávaje svými 20 let starými
brýlemi. Tiše mu je závidím, když si představím jaký
pařák nás na hřebenu čeká. Počasí bylo super a tak
vzniklo tolik snímků, že jsem výjimečně přidělal
několik fotogalerií.
Na Trojmezí děláme snímky na památku a
pokračujeme směr Rakouská louka a Plechý. Cestou
potkáváme ochránce přírody a dřevorubce. Nějak jsme
se s náčelníkem zakecali a tak míjíme žlutou
turistickou značku, která vede na Plešné jezero.
Všimneme si toho až u rozcestí Pod Kameným mořem.
Beztak je tam prd a samá voda, konstatoval náčelník
a pokračujeme směr
Říjiště. Z hor scházíme do Nové
Pece.
Den třetí
Ráno pokračujeme po Želnavském smyku a dále podél Schwarzenberského plavebního kanálu.
Cestou posvačíme na louce a síly nabereme v Penzionu Marie u Zadní zvonkové. Zde opět potkáváme ochránce NP Šumava. S ochráncem
diskutujeme o problémech v místních horách. O horách by se dalo mluvit do nekonečna, ale mi musíme dál.Tak pokračujeme kolem
kostela v Zadní Zvonkové podél Schwarzenberského plavebního kanálu do rakouské vesničky Sonnenwald. Zde odpočíváme v místní
horské
hospůdce a sledujeme bouřky nad Lipnem. Ještě že jsme v Rakousku, mají zde lepší počasí, cesty a už i pivo konstatoval náčelník a
zadíval se na českou kotlinu, kterou bičovali větrné smrště. Zanedlouho vyrážíme opět podél Schwarzenberského plavebního kanálu.
Voda, voda, voda …. a nakonec hraniční přechod Ježová. Když už jsme došli až sem tak dojdeme i do Svatého Tomáše rozhodl náčelník.
Tak pokračujeme dál přes Růžový vrch 939 m.n.m. a za chvíli už nabíráme síly v hotelu Svatý Tomáš. Pozorujeme jak se tvoří
bouřkové mraky nad Šumavou a v mobilu sledujeme aktuální radarové informace. To nás mine řekl náčelník a minulo.
I přes tuto informaci raději postavíme stan v místním lese.
Den čtvrtýRáno zjišťuji, že jsme spali v
klidové zóně Rysa a tak nenápadně
pokračujeme po červené turistické značce směrem Lipno. Cestou sledujeme větrné elektrárny na kopci Hirschenstein 1026 m.n.m. Zanedlouho přicházíme do obce
Přední Výtoň. Narážíme zde na pěkný
traktor Lamborghini a jeho
českého kámoše. Odpočíváme v penzionu Hejrov, kde se náčelník seznámil s místním
kuchařem. Pak pokračujeme na
pláž a podél vody až na hráz Lipna. Zde se nám už moc nelíbí.
Je tu moc lidí, aut, motorek no prostě blázinec. Pokračujeme směrem Loučovice.
Cestou narážíme
na opuštěnou a zároveň fungující
továrnu ( výroba lepenky). Procházíme industriální krajinou,
kde na malém prostoru je tolik fabrik jak v malém průmyslovém městě. Našli jsme zde ještě
teplárnu a
papírny. V papírnách panu továrníkovi (založil je v roce 1886 Arnošt Porák)
dali do vstupních dveří rozvaděč, aby nemohl domů, dodal náčelník.
V Loučovicích se nám moc nelíbilo. Shodujeme se na tom, že vandrovníci
musí poznávat i méně krásné kouty země. Snad se z jejich vyprávění někdo poučí a tyto
části naší země podpoří . A tak pokračujeme v pozdních nočních hodinách směrem Vyšší Brod. O půlnoci jsme na místě.
Den pátý
Ráno, když náčelník jako vždy spí, se vydávám udělat několik snímků Cisterciáckého kláštera.
Opět vzniklo mnoho snímků a tak vznikla další fotogalerie. Jelikož v 8:29 nám jel vlak
do civilizace tak jsme zde náš vandr ukončili.
Pod čarou
Vandrovníci vždy toužili po přesné předpovědi počasí při svých toulkách po horách. V dřívějších dobách mohli zavolat na
Cimrmanovu informační linku "Všechno víme - odpovíme", která byla ve vídeňském prátru. Cimrman zde proměnil malý cirkusový
stan v proslulé informační šapitó. Po zavolání na informační linku se vás spojovatelka zeptala o jaké informace máte zájem.
Vy na to: Jaké bude počasí? Spojovatelka vás spojila s odborníkem na počasí a ten spustil: okluzní fronta: 356-42 359-44 360-30,
teplá fronta: 350-38 345-34 341-33, výška,tlak,teplota,rosný bod: 570-954 -7.6-3.6, 2760-725-9.9-14. No, lepší počasí jste
si na přechod hor opravdu nemohli přát, dodal. A popřál vám šťastnou cestu. Od této chvíle byl vandrovník vydán na milost
nebo nemilost počasí. Na cestách je nejlepší se poptat v místním hostinci. Vždy se najde nějaký znalec místních meteorologických
podmínek, který vandrovníkovi rád poradí. Například pokud dostane vandrovník v Českém Středohoří informaci, že se Balátovi protrhli vrata,
tak by si měl začít hledat herberg na několik dní, protože pak tam leje, leje a ….
|
Blesk nad Vysočinou,
čas 5s, clona 2,8, foto Olympus 745 |
V dnešní době je Cimrmanovo informační šapitó dotaženo k dokonalosti v podobě mobilního internetu. Vandrovník má možnost absolutně
přesné předpovědi počasí a to včetně animace dešťových srážek. V klidu hostince může tak sledovat vývoj počasí, jíst uzénku ,
popíjet dobré české pivo a čekat až se bouřka přežene.
Bouřkové mraky -
CUMULONIMBUS
Je bílý, až tmavošedý, nápadně rozvinutý do výšky. Vrchol je často zploštělý a tvarem pak nápadně připomíná kovadlinu.
Je to typický bouřkový mrak provázený blesky, hromy a často i kroupami. Přináší silné, náhlé srážky, kdy má vandrovník pocit,
že právě nastal konec světa. Při letošním vandrování po Šumavě jsme mohli sledovat jak se nám nad hlavami vytváří právě
tyto bouřkové mraky a pomalu směřují na sever.
|
|
Bouře nad Prahou -
srpen 2010 |
Bouře nad Prahou - srpen 2010 |
|
|
Příchod bouře k vrcholu
Stražiště 744 m.n.m. |
Vznik bouře nad
Jihlavou - červen 2010 |
|
|
Vznik bouře nad Šumavou
- květen 2011 |
Vznik bouře nad
Vysočinou |
|
|
Vznik bouřky nad Gr. Rettenstein 2366 m.n.m |
Vznik bouřky - Velký Rozsutec 1610 m.n.m. |
|
Vrchol Stražiště 744 m.n.m. a bouře nad Prahou srpen 2010
- vzdálenost asi 70km |
|
Nástup bouřkové
oblačnosti |
|
Přechod bouřkového systému |
|
A pak nastává klid po
bouři |
| |
| |