Rychlebské hory 2009
Tento vandr měl směřovat opět na
Šumavu, ale počasí nám nepřálo a tak jsme dle
meteorologických map s náčelníkem vybrali jiné hory.
Podle map mělo nejméně pršet v Rychlebských horách. A
tak jsme plán čundru předělali. Jelikož jsme jeli jenom
dva, tak to takový
problém nebyl.
Odjezd: |
Kladno |
Zahájení: |
Horní Lipová |
Ukončení: |
Lipová
- lázně |
Cíl akce: |
bez cíle - jen tak po horách |
Výprava: |
Nohyk, Tabí |
Délka akce: |
asi 80 km pěšky |
13.5 až 17.5.2009
Foto z vandru
|
Den první
Jako hlavní driftovací prostředek
jsme zvolili rychlík Odra a udělali jsme dobře. Jel jak
šílenec - furt 140 km dle GPS
. Než jsme se nadáli tak
jsme byli v horách. Horní
Lipová – vystupovat. Čundr jsme zahájili v místní
hospůdce, kde jsme doladili plán čundru. Vyrazili jsme
po modré směrem Lesní
bar. To je místo, kde si vandrovník může v
kteroukoli denní dobu bez problému odpočinout a napojit.
Náčelníkovi se zde velice líbilo a tak prolezl
celý bar a ochutnal ze všech možných nápojů. Po
zaplacení do ptačí
budky vyrážíme směrem Smrk ( 1125 m.n.m) . Míjíme
Horní bar (v provozu byla jenom sprcha
) a tak pokračujeme pod vrchol
Smrk kde uléháme.
Den
druhý
Po mrazivé
noci, bylo asi tak -2°C, pokračujeme na rozcestí pod
Smrkem a pak dále po žluté hřebenové cestě. Cestou máme
pěkné výhledy na Kralický
Sněžník a tak nám cesta pěkně ubývá. Zastavujeme se
na vyhlídce Kovadlina
(998 m.n.m) , kde relaxujeme. Dále pokračujeme na vodopády
Stříbrného potoka
. Něco
málo fotím a pak směřujeme do Skorošic. Na mobilu
zjišťujeme stav počasí. Má být bez deště a tak
bivakujeme kousek za vsí v bukovém lese.
Den třetí
Hned ráno se vydáváme směrem Špičák
( 957 m.n.m) a jelikož jsme spali v
nějakých 390 m.n.m. tak je to pěkný urgunt.
Na Špičáku jsme zjistili, že zde není žádný výhled a tak
zklamaně hledíme do
křoví. A pak náčelníka napadla spásná myšlenka –
můžeme si tady přesně zkalibrovat
výškoměry
.
Alespoň ten výstup nebyl zbytečný !!?? Pokračujeme
po zelené směr Polsko. Cestou nalézáme lesáckou
chatu, kde ujíme něco ze svých zásob. Míříme po
polské straně na Borůvkový vrch (859 m.n.m) a turistický
přechod Hraničky. Pokračujeme na Nowy
Gierałtóv, kde náčelník s místním domorodcem živě
diskutuje o možnosti odpočinku v místní hospůdce. S
údivem zjišťuje, že máme smůlu. A tak se rozhodujeme
pokračovat podél Biala
Ladecka do Bielice. V Bielici taky nic.
Nastává trudomyslnost. A tak začínáme meditovat s
myšlenkou, že si zajdeme do české chaty Paprsek, která
je pod kopcem Palaš (1024 m.n.m.). Slovo dalo slovo a
vyrážíme. Na večeru už přecházíme zelenou hranici mezi
PL a ČR a míříme určeným směrem. Po chvíli se před námi
místo Paprsku objeví lesní šotolinová cesta. GdeProbohaSem
řekl náčelník a vyzval mě k určení polohy
podle GPS. Elektronika zapracovala výborně a tak jsme
dnešní den zakončili v chatě
Paprsek.
Den
čtvrtý
Prší. Ranní vstávání bylo se sprchou.
No alespoň se nemusím mýt. Balíme promočené spacáky a
míříme do Petříkova. Ten jen procházíme a azyl nalézáme
až v Ramzové v místní hospůdce. Sušíme věci a
sledujeme jak za okny pěkně prší. Přesouváme se na oběd
do místní útulny, kde jsem zahlédl fotku Obřích skal
(1061 m.n.m) s herberkem. Hned jsem věděl kde dnes
ulehneme. V Ramzové narážíme také na legendární vůz Praga
V3S. Pak už definitivně míříme po zelené podél Vražedného
potoka
až na rozcestí pod Obřími skalami (
930 m.n.m). Nalézáme poslední síly a potmě se drásáme
nahoru.
Den
pátý
Vstávám s jitřenkou
abych viděl východ slunce nad městem Jeseník.
Paráda. Náčelníkovi se ze spacáku nechce a tak fotím skály
osvícené ranním sluncem a pak se vydávám k Vražednému
potoku na takový soukromý výlet. No prostě se chci
podívat kde jsme to v noci chodili. Pak pokračujeme na
vlak směr civilizace přes místní
louky do Lipová Lázeň
nebo Kázeň
. No to už si nepamatuji.
Tabi
Pod
čarou
Na závěr bych chtěl uvést malou příhodu
s nepřizpůsobivými spoluobčany (cikány). Při odjezdu
z Masarykova nádraží mě oslovil jeden takový černý
spoluobčan jestli nechci za 100 Kč mobilní telefon. Že
nemá na vlak a jede za mámou ?! Po dobrém jsem ho
vykázal. Jaké bylo moje překvapení, když seděl ve vlaku.
Přisedl si i s komplicem k jedné hodně staré paní a oba
měli zálusk na kabelku té stařenky. Měla v ní mobil a
peněženku. S náčelníkem jsme z nich nespustili oči , oba
si toho byli vědomi, a tak si nic nedovolili. Ale
ta kabelka ta je lákala. Při každém drcnutí vlaku div do
ní nespadli. Když přišla štíplístková tak dělal, že nemá
ani vindru. Ta na to nepřistoupila a rázem měl peníze.
Při vystupování se cpali hned za stařenku, ale cestu jim
zatarasil můj batoh. Otráveně šli druhou stranu. Jinými
slovy je to svoloč …
|