Národní park Podyjí 2017
Letošní vandr míří do teplých a rovných
krajin Znojemska. Vandr byl přesně jako Jižní Morava
- slunečný, teplý, klidný a pohodový.
Odjezd: |
Kladno |
Zahájení: |
Znojmo |
Ukončení: |
Šumná |
Cíl akce: |
Bítov - pivovar |
Výprava: |
Nohyk, Tabí |
Délka akce: |
72 km |
10.5. až 14.5.2017
Foto z vandru
|
Den první
Kvůli
výluce ČD na trati Prágl - Znojmo vyrážíme autobusem Student Agency.
Cesta probíhá bez problémů. Náčelník si hraje s audio
systémem a já spím. Ve Znojmě jsme s 30 minutovým zpožděním.
Náčelník je z cestování autobusem tak unavený, že
zalovil ve své paměti a hledal nějaký ten
životabudič. V tom si vzpomenul na prastarou
Tibetskou recepturu,
jejíž část pak předvedl na hradbách
Znojemského hradu.
Rozcvičovací
sestava
Den druhý
Super ráno, ale jako vždy se náčelníkovi
ze spacáku nechce. Přímo z postele máme krásný
výhled na v.n. Znojmo. Co naplat, balíme a míříme na Sealsfieldův kámen
372 m.n.m. V okolí jsou
pěkné výhledy na vodní
nádrž. Pokračujeme dál na bývalý mlýn
Papírna. Poté
po červené na visuté lávky* přes Dyji a vyhlídkové místo
Šobes.
Je krásné a teplé počasí a my se těšíme do Podmolí k
místnímu rybníku. U rybníku pozorujeme
muštelky,
popíjíme pivíčko a občas zavítáme na
pány. Prostě
ráj na zemi. Zakončíme vandr už zde a do neděle tu
počkáme, konstatuje náčelník. Nesouhlasím, a tak vyrážíme
směr obec Lukov. Zde ve
Stodole u Čabalů zakotvíme a
uvaříme gulášek. A v tom se objevil psík. Pan
hostinský se diví: "Vždyť jste byli dva a najednou
jste tři". To jsem blázen. Více než on se divíme my.
Psík se totiž rozhodl, že půjde na vandr s námi.
Balíme a jdeme po cyklostezce směrem na Čížov.
Cyklostezka uhýbá a cesta se ztrácí. Naštěstí psík
zná cestu a vede nás, už za tmy, lesem přímo na cestu, kde stojí bývalá
strážní věž Čížov.
Herberk bereme na místním parkovišti. Psík si udělal
pelech z mého vaku na stan a v klidu spal.
Den třetí
Ráno nás ze
spacáku vytáhl psík. Už se mu ranní náčelníkovo
rozjímání zdálo dlouhé. Tak jsem ho vzal na vycházku
po obci, než si náčelník sbalí věci. Očividně se zde
vyznal a byl po snídani dříve než my. Nikdy neloudil
a ani vodu nechtěl. Byl ve výborné fyzické kondici.
Prostě psík tulák. Bereme batohy, psíka a jdeme po
červené směrem Vranov nad Dyjí. Díky psíkovi se nám
jde velice pohodově. Psík stále něco hledá a chytá v
trávě. V 9:00 už ve Vranově.
Do
města se psíkovi očividně nechtělo. Na kraji obce,
přesně zde 48.8927761N, 15.8291533E, jsme potkali zlatého retrívra,
který měl za vodítkem pěknou slečnu. Náš psík a
retrívr se psí řečí domluvili, že zdrhnou spolu a
slečna byla během vteřiny bez retrívra a my bez
psíka. Náčelník je za ztráty psíka
zádumčivý. Náladu
mu zlepšil až výlet na místní zámek. Uděláme pár
snímků a vyrážíme směrem Lančov. Teda alespoň jsme
si to mysleli. Při průchodu obcí Podmyče jsme
zjistili, že jdeme na druhou stranu. Náčelník svou
nepozornost v logistice svádí na to, že je stále
zádumčivý. Na lavičce u místního konzumu se nad
chybou v navigaci
hluboce zamyslel a naplánoval
novou trasu do obce Lančov, kam taky za děsného vedra dorazíme.
Den čtvrtýKrásné ráno.
Najednou to ticho přehluší motor nějakého
maloobjemového motocyklu neznámé značky. Náčelník má
obavu, aby nám neprojel
skrze stan. Naštěstí se nám
motocyklista vyhnul a my jsme přežili bez úhony.
Raději balíme a míříme do Bítova. Míjíme zříceninu hradu
Cornštejn.
A přecházíme místní
most s pěkným
výhledem na v.n.
Vranov. Cíl pro dnešek je jasný -
Hasičský pivovar Bítov.
Opět je krásně. A tak se u
pivka dobře sedí, ale my
musíme pokračovat na Chvalatice. V místním domečku
uvaříme gulášek a sledujeme
bouřku nad Bítovem. V restauraci je zavřeno, tak se alespoň schováme
u vchodu před deštěm, který nás sem zahnal. Po
přeháňce pokračujeme po žluté značce do Chvalatické
zátoky a Znojemského lesa. Cestou narážíme na lesní
zrcadlo. Na místních loukách zjišťujeme, že všude
kolem nás se tvoří
bouřky. Je už 16 hodin a bouřky
nabírají na síle. Náčelník nabral takovou rychlost,
že do obce Štítary a místní restaurace přilít jak
velká voda. Kamarád je už uvnitř, povídá paní
výčepní kouřící před restaurací. A měla pravdu.
Náčelník už seděl v restaurační obuvi a na stole
byly dvě pivka. Sotva jsem dorazil začalo pršet tak
hustě, že nebylo z restauračního okna vidět ven.
Náčelník má radost jak venku krásně prší a už se mu
nikam nechce. Nocleh bereme u Štitarského rybníku v opuštěné
novostavbě na terase.
Den pátý
Ráno si náčelník užívá penzionu
zdarma. Sice něco mručí o řvoucích žábách,
ale i přesto se mu nechce jako vždy vstávat.
Jelikož squatting není v naší zemi
tolerován, tak balíme a po hrázi
druhého Štitarského
rybníka míříme na zelenou značku a do obce
Šumná, kde letošní vandr
zakončíme. Je
neděle a to je od slova nedělat. Takže
výluky vlaků ČD se nekonají a my můžeme v
klidu vyrazit směrem Prágl.
Tabi
* Na území národního parku se nacházejí hned tři visuté lávky. Původně byly vystavěny vojsky pohraniční stráže, po revoluci sloužily turistům. Po velké povodni v roce 2002 byly ale všechny zničeny. O rok později se podařilo vystavět mosty nové, které nyní slouží veřejnosti.
Jedná se o most pod vinicí Šobes, zhruba 1 kilometr proti proudu se nachází druhá lávka, třetí most najdeme na vodní nádrži Vranov.
Zadní Hamry
Most pod vinicí Šobes
|